Tento energický představený ze „staré školy“ vedl opatství Postel třicet šest let. Narodil se 7. září 1842 v Brechtu. 1. listopadu 1863 vstoupil do opatství Postel a na kněze byl vysvěcen 11. června 1870 v Mechelenu. V tomtéž roce byl ustanoven kaplanem v Tielenu, kde byl farářem jeho strýc. Pracoval tam dvacet let.
20. srpna 1890 byl kaplan Heřman Josef zvolen opatem. Ve všem, co dělal, zůstával věrným řeholníkem, mužem modlitby a hlubokého duchovního života. Zvláště uctíval Matku Boží. Heřman Josef se věrně řídil statuty řádu - a stejně tak to žádal od svých bratří. Nic neuniklo pozorným očím tohoto představeného, který vyžadoval ve svém domě řád a kázeň a nenechal žádný přestupek proti řeholi projít bez povšimnutí. Jednou mu jistý bratr vytýkal přílišnou přísnost v těchto věcech, ale on zůstal pokorný a horlivý, veselý a přátelský. Vcelku se dá o něm říci, že byl laskavé povahy. Po jeho smrti generální opat Crets prohlásil: „Neznám nikoho, kdo by byl tak důsledný a zároveň vzbuzoval takovou úctu a oddanost.“
Heřman Josef se především staral o duchovní a intelektuální formaci mladých bratří. Posílal nadané studenty do Říma, aby opatství získalo kvalitní teology. Opatřoval knihy a časopisy pro knihovnu. V hospodářských záležitostech byl skutečným odborníkem. Dal na bažinatých pozemcích zasadit stromy, aby se i tato půda využila. Opravil budovy opatství a dům pro hosty, dal odstranit nátěry z kamenných stěn románského kostela a vsadit nová okna. Roku 1913 dal instalovat elektrické rozvody a ústřední topení. Podle statut mohlo opatství přijmout jen tolik noviců, kolik bylo schopno zaopatřit. Opat Herstraets dodržoval tento „numerusclausus“ a nezřizoval žádné misijní domy v Africe, jak to dělala jiná opatství. Pomohl však Tongerlo při jejich misii v Kongu a Averbode v Brazílii a Dánsku.
Po šestatřiceti letech záslužné práce v úřadě opata zemřel Heřman Josef 11. ledna 1926. Zanechal po sobě památku pravého premonstráta, který jako opat získal svému klášteru velkou úctu, neboť žil zcela v duchu řádových charismat.