Dcera důstojníka dělostřelectva Marie Odilot de la Paillonne se narodila roku 1840 v Toulouse. Mládí částečně strávila v Sériganu v Provenci a seznámila se tam roku 1868 s premonstráty z Frigolet. Následujícího roku vstoupila do noviciátu k trapistkám v Maubecu s úmyslem obnovit ženskou větev premonstrátského řádu ve Francii. Spolu s několika dalšími sestrami se roku 1871 usadila v bývalém klášteře v Bonlieu v kraji Drôme.
Opat Frigolet Edmund Boulbon jim však působil velké obtíže, a tak se Marie roku 1873 rozhodla převést své založení pod dohled opata Jana Chrysostoma De Swerta z Tongerlo. Kapitula brabantské cirkárie roku 1874 přijala Bonlieu do řádu. Marie od Kříže založila „Dílo kající mše“, které téhož roku papež Pius IX. povýšil na arcibratrstvo. Mezi lety 1890 a 1892 opravovala svůj klášter a obzvláštní péči věnovala románskému kostelu. Završením jejího úspěšného založení bylo povýšení kostela svaté Anny na „basiliku minor“. Svatý stolec jmenoval Marii abatyší. Abatyšskou benedikci obdržela od premonstrátského biskupa z Namuru Tomáše Heylena.
Marie vedla svou komunitu bez obtíží, s mateřskou prozíravostí a příkladem svého ducha, až do vyhnání sester roku 1901. Napsala několik spisů, v nichž projevila své mystické dary a také věrnost učení církve. Část jejího díla vyšla i knižně. Udržovala bohatou korespondenci, zvláště často si psala se zakladatelkou kláštera svaté Cecílie v Solesmes Cecílií Bruyerovou. Roku 1901 odvedla svou komunitu do vyhnanství do Belgie, kde jí rodina de Mérode dala k dispozici svůj zámek Grimbergen. Tam 16. ledna 1905 zemřela.