Josef Withofs se narodil roku 1875 v Eingenbilzenu. Bylo mu 29 let, když se nabídl opatství Averbode za misionáře pro Brazílii. Opatovi řekl: „Otče opate, domníváte-li se, že bych se hodil pro řeholní život jako laický bratr, jsem ihned připraven vstoupit do řádu.“ Tato připravenost ducha byla příznačná pro celý jeho život. 8. května 1904 měl obláčku a 20. září téhož roku se spolu se čtyřmi dalšími novici vydal do Brazílie, kde 11. července 1905 složil řeholní sliby.
Čtyřiapadesát let žil jako zbožný a poslušný řeholník, který se nechával vést Boží milostí a věrně vykonával své povinnosti. Zdědil po předcích řezbářské nadání a tak oprávněně nosil jméno „tesaře Josefa“. V každém řeholním domě, kam byl poslán – byl od roku 1905 do roku 1916 v Jagaurrao, od roku 1916 do roku 1921 v Jaú a od roku 1921 do roku 1959 v Pirapoře - vyřezával překrásná umělecká díla: chórové lavice, oltáře, zpovědnice a sochy svatých. Všechno, co udělal, bylo určeno k uctívání Pána. Často jej žádali, aby dovolil svá díla předvést na výstavách, ale on pokaždé odmítl se slovy: „Pracuji pro Boha a ne pro lidi!“ Trávil své dny v modlitbě a práci, nikdy nemařil čas. Byl veselé povahy a spolubratři jej měli v oblibě kvůli jeho nestrojené dobrosrdečnosti. Žádné urážlivé slovo nikdy nepřešlo přes jeho rty. Bratr Josef byl hluboce zbožným řeholníkem, opravdovým v modlitbě. Když přisluhoval při mši svaté byli i kněží často strženi horlivostí a úctou, s níž svou službu konal. V každém knězi, bez ohledu na jeho věk nebo důstojnost, viděl samého Krista. Každý den se modlil křížovou cestu a rozjímal o Kristově umučení, a večer se modlil růženec před sochou Panny Marie. Žádal Pannu Marii zvláště o ochranu pro seminaristy, aby vytrvali ve svém povolání. Tři měsíce před smrtí u něho zjistili rakovinu hrtanu. Přijal svou nemoc pokorně. „Už nebudu vyřezávat obrázky,“ řekl svému převorovi, „vracím se k Bohu!“ Obklopen spolubratry zemřel 26. ledna 1959.
Všetky opakovania