Filbert se narodil roku 1752 v Paříži jako syn bankéře. Roku 1777 oblékl bílý hábit premonstrátského řádu v opatství svatého Martina v Laonu. V letech 1783 až 1790 byl farářem ve Vagnonu v Ardenách. Po vypuknutí Francouzské revoluce se rychle přizpůsobil situaci. Roku 1790 byl přítomen při konfiskaci majetku opatství svatého Martina. Složil přísahu revoluci zakázanou papežem Piem VI, požádal o vyplacení čtvrtiny ze svých předešlých důchodů a rozmařilým životem dědictví rozházel. Roku 1791 se stal vikářem biskupa v La Marne. Biskup z La Rhone a Loire, dosazený podle revoluční ústavy, jej na návrh Mirabeua jmenoval vikářem v Amplepuis. Přestože podporoval revoluci, musel se místa vikáře vzdát kvůli obviněním svého souseda, fanatického revolucionáře. Byl uvězněn v Cluzy. Odtud byl převezen do Villefranche, kde se mu dostalo milosti setkat se ve vězení s pravým vyznavačem víry Františkem Chuzevillem, který způsobil jeho obrácení.
21. listopadu 1793 Filbert v plamenné řeči odvolal svou přísahu revoluci a 10. prosince byl převezen do Lyonu. Revoluční tribunál jej 28. ledna 1794 odsoudil k smrti, spolu s dalšími čtyřiačtyřiceti obviněnými. Téhož dne zemřel pod gilotinou. Až do okamžiku popravy projevoval Filbert hlubokou kajícnost a důvěru v Boha. Byl šťasten, že svou smrtí může odčinit hříchy dobrodružného života. Po jeho smrti několik lidí dosvědčilo účinnost jeho přímluvy u Boha.
Všetky opakovania